WMS v cloudu není jen pro malé firmy, sází na něj Orkla nebo B. Braun

Fenomén software as a services (SaaS, využívání softwaru formou služby) stále více proniká i do oblasti řízení skladů. Kdy se cloudové aplikace prosadí naplno? „Velký skok přijde v momentě, kdy i menší podniky zahodí zbytečné obavy a využijí toho, že mají na dosah řešení, která byla dříve dostupná pouze velkým společnostem,“ domnívá se Tomáš Kormaňák, produktový manažer LOKiA WMS společnosti GRiT.

 

Pandemie onemocnění covid-19 přinesla velký nárůst online nakupování. Někteří provozovatelé e-shopů si možná uvědomili, že je třeba svůj sklad lépe řídit, zároveň však nemají prostředky na „velká“ WMS řešení. Co v současnosti nabízí trh z pohledu menších a středně velkých e-shopů i dalších firem mimo e-commerce?

Nástrojů pro skladovou evidenci a řízení skladových procesů je široké spektrum. Naprostým základem je přehled o celkovém stavu zásob, k čemuž menší e-shopy používají administrace e-shopů, tabulkové procesory typu MS Excel, evidenci v menších ERP nebo v některých případech prostě tužku a papír.

Další úrovní je potom zavedení poziční evidence, tedy využití jednoduchých aplikací, které kromě otázek „kolik toho mám na skladě“ umějí odpovědět také na otázku „kde to leží“. Pro skutečnou optimalizaci skladových procesů a dosažení všech potenciálních přínosů je však nutné sáhnout po nástroji WMS, který k tomu přidává optimalizační logiku – např. výběr nejvhodnějších zásob pro danou objednávku a jejich rezervace, optimalizace vychystávacích tras nebo online režim zaznamenávající každý skladový pohyb. A právě tyto systémy jsou díky inovacím v oblasti informačních technologií a skladovací techniky dostupnější než kdy dříve a je možné je začít využívat s minimální vstupní investicí.

 

Stále více softwaru funguje v cloudu, kdy uživatelé využívají pouze součásti, jež potřebují. Jaké jsou další výhody cloudových řešení?

Možnost používat (a platit) pouze tu funkčnost, kterou potřebuji, je bezesporu jednou ze zásadních výhod cloudového řešení. Stejným principem ale funguje také flexibilita placení za počet uživatelských přístupů, což ocení zejména sezonní sklady, které například před Vánocemi potřebují značně posílit, ale nechtějí kvůli tomu platit celý rok. Tuto možnost spousta firem ocenila právě s ohledem na probíhající koronavirovou krizi.

 

Mezi další výhody patří celková bezstarostnost s čerpáním služby – není vůbec nutné řešit IT infrastrukturu, o vše se stará dodavatel a zákazník pouze používá, co je potřeba, a to z libovolného místa a zařízení. Software poskytovaný formou služby navíc máte vždy v aktuální verzi, takže nezastará a není nutné řešit drahý upgrade. Kromě toho si moderní cloudové služby zakládají na kvalitním uživatelském a otevřeném rozhraní, takže se dobře používají a integrují do informačních systémů.

 

Existují nějaká rizika používání softwaru v cloudu? Například momentální nedostupnost a výpadky, bezpečnostní problémy, možnost přístupu k datům ze strany poskytovatele…

Obecně platí, že zabezpečení, údržba a konektivita je na infrastruktuře velkých cloudových poskytovatelů na řádově vyšší úrovni, než jsou firmy schopny zajistit samy. V tomto směru je tedy přechod na cloud spíše vylepšením. Jediný opravdový problém z pohledu uživatelů cloudu je případný výpadek internetu. Cloud funguje v síti, a pokud vaše síť spadne, přestanete fungovat. Proto je velmi žádoucí, aby společnosti využívaly zkušené a kvalitní internetové providery. Navíc je možné připravit záložní připojení pomocí 4G sítí, potom už je riziko prakticky odstraněno.

 

K tomuto tématu jste nedávno realizovali průzkum…

Vnímaná rizika nás zajímají, proto naše společnost provedla průzkum u více než stovky českých manažerů, v němž jsme se ptali, čeho se nejvíce báli při přechodu na cloudovou službu. Ukázalo se, že 55 % z nich trápil strach z propojení cloudového systému s podnikovým systémem. Nejméně je naopak trápil strach z úniku dat. Za nás pouze dodám, že dnešní systémy už mají otevřená datová rozhraní a výměna dat je naprosto běžnou záležitostí, ze které není důvod mít obavy.

 

Čím musí být firma po technické stránce vybavena, pokud chce přejít na cloudové řešení řízení skladu?

Čerpání cloudové služby z podstaty vyžaduje pouze připojení k internetu. Ostatní požadavky jsou stejné jako u WMS provozovaných na místě, tedy zasíťování skladu a vhodný hardware pro uživatele (čtečky čárových kódů a podle potřeb zákazníka i termotiskárny).

 

Máte v poslední době nějaké příklady firem, které se rozhodly využívat WMS v cloudu?

Zmínit tady mohu třeba společnosti Cakezo nebo e-shop Bonus Bona. Rozhodně se však nejedná jen o malé a střední firmy. Využít cloudové WMS se rozhodla také například společnost Orkla Food Ingredients Česko nebo B. Braun, pro kterou bylo nasazení takové služby pro jednu z jejích divizí jednoduší než implementovat skladové procesy v celokoncernovém ERP. Stejně tak se to událo ve společnosti THK, která cloudové WMS používá pro sklad výzkumného oddělení.

 

Jakým směrem se bude ubírat oblast SaaS a čím bude podmíněn její rozvoj?

Přechod na využívání softwaru formou služby je zcela jednoznačným trendem, který je výhodný pro obě strany. I velká řešení postupně migrují na cloudovou infrastrukturu. Dá se tedy očekávat stále větší a větší rozšíření využívání těchto služeb.

Velký skok přijde v momentě, kdy i menší podniky zahodí zbytečné obavy a využijí toho, že mají na dosah řešení, která byla dříve dostupná pouze velkým společnostem. V kontextu WMS to znamená, že se mohou konečně zbavit papírů ve skladu a závislosti na know-how stávajících zaměstnanců.

Kromě toho moderní cloudové softwary umožňují mnohem jednoduší a hlubší integraci napříč dodavatelsko-odběratelským řetězcem, což otevírá další obchodní příležitosti, ať už pomocí sdílení dat nebo úplně nových obchodních modelů.

 

Text: Stanislav D. Břeň

Foto: GRiT

Doporučte přátelům
  • gplus
  • pinterest