Umělá inteligence se dostává do firem a přičiní se o další revoluci

Firmy mají v současnosti k dispozici bezprecedentní množství nových technologií a nástrojů, které svými vlastnostmi a možnosti redefinují zavedené procesy, nástroje a obchodní modely. Právě demokratizace exponenciálních technologií otevírá široké pole působnosti pro digitalizaci a automatizaci. Nejen o tomto tématu jsme v následujícím rozhovoru mluvili s Peterem Bílikem, smart industry solution designerem společnosti ANASOFT, jenž se dlouhodobě zabývá digitalizací, optimalizací a automatizací logistiky. Bude i jedním z řečníků blížícího se logistického fóra LOG-IN. To se uskuteční 21. listopadu v Praze.

Systémy Logistiky: Ze světových veletrhů i reálných realizací z průmyslových firem je zřejmě, že jedeme na vlně automatizace. Tato vlna ovšem nedorazila všude. I přes automatizaci je ale vidět, že v podnicích zůstává stále mnoho nevyužitého potenciálu pro optimalizaci činností a procesů a zvyšování jejich efektivity, agility a kvality. Souhlasíte?

Peter Bílik: Ano. A nejde jenom o práci manuální, ale také mentální. Kromě robotiky jsou v tomto ohledu stále více nápomocné nové smart industry systémy, jejichž součástí jsou inteligentní informační agenti, tedy technologie digitálních dvojčat. Míra implementace digitálních dvojčat do podnikových procesů podle současných průzkumů naznačuje, že právě tato technologie by se mohla brzy stát normou. Umělá inteligence se postupně také dostává do firem a po internetu věcí (IoT) se přičiní o další revoluci. Z naší zkušenosti víme, že některé podniky již začínají pracovat právě s těmito dvěma technologiemi, digitálními dvojčaty a umělou inteligencí, především ve formě takzvané rozšířené inteligence, čili kombinaci lidského intelektu a strojové inteligence. Výrobní logistika, řízení skladů a řízení zásobování, vychystávaní a expedice – to všechno jsou oblasti, kde obě zmíněné technologie dokáží prostřednictvím řídícího smart industry systému efektivně automatizovat a optimalizovat manuální i mentální práci. Tato řešení se zaměřují na operativní řízení všech činností souvisejících se skladováním, proto se také označují jako warehouse execution (WES) systémy. Vyhraněně evidenční způsob zpracování skladových operací umožňuje WMS systémům jen statické řízení práce a vytěžování zdrojů. V této oblasti dosahují právě WES systémy, díky svému procesnímu vnímání reality a orientací na zpracování události a reakce na ně, výrazně vyšší úroveň dynamiky řízení a optimalizace využití zdrojů.

Je každopádně možné, že některé společnosti neumí hodnověrně kvantifikovat vlastní efektivitu, následkem čehož se jim hůř vyhodnocují možné přínosy automatizace, a následně nejsou schopny přijmout rozhodnutí o jakékoli automatizaci. Co jim doporučujete?

S ohledem na postupující digitalizaci a kyber-automatizaci je pro podniky v současnosti přínosnější pomýšlet na širší, strategičtější, rámec digitální transformace, jež sahá za výzvy, kterým musejí čelit v současnosti. Se současnými smart industry systémy si můžou připravit infrastrukturu a platformu pro smart transformaci, tedy nástup umělé inteligence, již nyní, jelikož takovéto kyberfyzikální systémy jsou už modulární, škálovatelné a flexibilně kustomizovatelné, zvlášť vzhledem na specifika každého podniku. Přirozeně, mezi překážky také spadá probíhající kulturně-společenská změna, s níž souvisí paradigmatická transformace pracovních metod a způsobů, a kterou exponenciální technologie ještě akcelerují.

To souvisí také s nekončícími diskusemi týkajícími se školství, vzdělávání a rozšiřování kvalifikace zaměstnanců, stejně jako i s celoživotním učením, které ve světle disruptivních technologií bude nevyhnutné. Co si o tom myslíte?

Je důležité si uvědomit, že nové technologie a automatizace neberou lidem práci, ale transformují její povahu a způsobují vznik zcela nových pozic. Rutinní práce, manuální i mentální, bude zabezpečena stroji, zatímco lidé se budou věnovat kreativnějším rolím a komplexnějším pracovním náplním. Transformace se tudíž netýká jenom technologií a procesů, ale i lidských zdrojů.

Jaký očekáváte vývoj v oblasti automatizace skladování a manipulace s materiálem a hotovým strojírenským zbožím? Lze např. v souvislosti s nedostatkem zaměstnanců předpokládat boom automatizace? A jak oblast skladování a manipulace změní umělá inteligence, co myslíte, že můžeme očekávat?

Pokud máte obrovské množství dat, které potřebujete zpracovat v několika sekundách, abyste mohl začít vyskladňovat materiál ve velkých objemech a zabezpečit tím neprodleně správné zásobování pro výrobní linku, navíc v nelítostném režimu JIT, zvýšení počtu zaměstnanců vám nepomůže. Nedostatek zaměstnanců není klíčovým spouštěčem automatizace, i když, přirozeně sehrává svou roli při její akceleraci. Exponenciální technologie mění obchodní modely, a tudíž i pracovní způsoby a metody. Celková transformace trhu, jako i fluktuace a proměnlivost trendů a požadavků klientů a trhu, vytvářejí dynamické a volatilní prostředí, kterému se podniky musí přizpůsobit (technologicky i procesně), aby zabezpečily udržitelnost svých procesů a byly konkurenceschopné. Proto je digitalizace a automatizace celoplošným fenoménem, jež nepodmiňují dočasné změny na pracovním trhu.

Lze předpokládat, že v oblasti skladování a manipulace s materiálem se bude více rozšiřovat využití autonomních rozhodovacích algoritmů pro určení pozicí při naskladňování materiálu na sklad, které budou při rozhodování brát do úvahy několik parametrů, například sezonnost, obrátkovost apod., a budou je přehodnocovat v reálním čase?

Samozřejmě. To znamená, že rozložení zboží ve skladu by se klidně mohlo měnit den ode dne za účelem dosažení co největší efektivnosti při vychystávání. Operativní analýza obrátkovosti bude zabezpečovat neprodlenou dostupnost materiálu. Ve skladech, ale také i při výrobní logistice, se bude nabíhat na autonomní řízení automatizovaných zakladačů a dopravníkových systémů a optimalizaci využití dopravných zařízení například v podobě agilního milkrun procesu. Demokratizace exponenciálních technologií bude vést k zvyšování agility a responzivnosti v oblasti skladování a manipulace s materiálem, tudíž k další vlně optimalizace těchto procesů.

Co to bude znamenat v praxi?

Intenzivnější integraci systémů a funkcionalit v digitálním ekosystému logistiky a řízení skladů. V praxi to znamená přechod na rozšířené WMS systémy nebo rovnou upgrade na WES systémy. Ty představují vertikální integraci systémů napříč PLC, WCS, WMS a ERP,  zároveň jsou organicky převázány v horizontální linii na podnikové MES (manufacturing execution system) systémy a řízení přepravy ve formě TMS (transportation management system) systémů. Toto směrování můžeme vnímat jako přirozený vývoj digitální transformace, jenž s narůstající dostupností a zaváděním dalších technologií, jako digitální dvojčata nebo umělá inteligence, vede k autonomizaci procesů a těsnějšímu propojení jednotlivých vrstev v komplexním digitálním ekosystému podniku.

Očekáváte tedy rozšiřování umělé inteligence do logistických provozů?

Co se týče rozšiřování umělé inteligence, mezi kognitivní technologie, které se již využívají v logistice a jejich nasazování v logistice bude jenom narůstat, patří zejména strojové učení, rozeznávání řeči, zpracování přirozeného jazyka, prostorová orientace a počítačové vidění, tedy analýza obrazu. Tyto technologie se budou implementovat pro účely komplexního řízení dodavatelského řetězce jako i pro vnitropodnikové procesy, především pro řízení zásobování, skladových procesů a výrobní logistiky, tedy intralogistiky. Cílem implementačních projektů je zejména zabezpečení co nejvyšší efektivnosti logistických procesů, dosažení vyšší úrovně kvality, minimalizace prostojů a zlepšení responzivnosti procesů vůči narůstajícím a neustále se měnícím požadavkům klientů a trhu.

Jednou ze specifických technologií, jejíž význam i rozšiřování v současnosti prudce narůstá, je digitální dvojče. Právě o tomto tématu budete mluvit i na fóru LOG-IN. Proč by si vaše vystoupení lidé z podniků neměli nechat ujít?

Protože digitální dvojče jako virtuální reprezentace fyzických objektů a ne-fyzických entit, tedy zařízení, nástrojů, materiálu, lidí, ale také dat, systémů a procesů, se v současnosti využívá především pro monitorování materiálů a zařízení a simulování přepravních procesů. Ve výsledku to přináší shromažďování velkého množství dat. Proto i tu bude umělá inteligence nápomocná, nejenom při třídění dat, metadat a tzv. temných dat (dark data), ale i při jejich zpracování. Takováto forma rozšířené analytiky umožní vytěžit z dat relevantní informace, jakými jsou vzory chování a korelační souvislosti nebo také různé prognózy, predikce a doporučení. Proto je dobré mít včas podstatné informace a vytěžit z této nové vlny maximum.

Můžete být konkrétnější?

Řešení vybudované na principech kyberfyzikálních systémů využívá digitální dvojče v jeho rozšířené podobě – jako inteligentní informační agent fyzického objektu. To znamená, že i objekty, které nejsou vybaveny dispozicemi vlastní strojové inteligence, se můžou stát „smart“, právě prostřednictvím procesu virtualizace a digitálního dvojčete. Prvky umělé inteligence aplikované v technologii virtuálních agentů, digitálního dvojčete, budou prostupovat všechna odvětví a budou také inkrementálně nasazovány i do současných systémů. Virtualizace totiž umožňuje i z běžných výrobních prostředků nebo výrobků udělat plnohodnotné inteligentní věci, což se po internetu věcí (IoT), internetu služeb (IoS) a digitálních dvojčatech stane novým technologickým a disruptivním trendem – AIoT – artificial intelligence of things (umělá inteligence věcí).

Kognitivní technologie umožňují digitálnímu dvojčeti reagovat na zcela nové podněty, a to díky předcházejícím zkušenostem, respektive výsledkům předchozích rozhodnutí a jejich následné reevaluaci. Je toto opravdu budoucnost? Nebavíme se o nějakém sci-fi filmu?

Je to opravdu budoucnost. Inteligentní informační agent, tedy digitální dvojče, musí mít predispozici interagovat v kolektivu jiných agentů. To znamená komunikovat a kolaborovat ve skupinovém zřízení nebo v jisté hierarchii. Zavádění inteligentních věcí v průmyslu bude znamenat transformaci automatizace na strategii autonomizace zařízení,  procesů a systémů. Dnes známá autonomně řízená vozidla (AGV) se rozšiřováním kognitivních funkcí budou měnit na inteligentně řízená vozidla (IGV), která se budou nejenom autonomně pohybovat v prostoru, ale i nezávisle plnit požadavky na přepravu materiálu a navzájem mezi sebou spolupracovat.

Rozhovor vedl: Petr Neckař
Foto: ANASOFT

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail
Doporučte přátelům
  • gplus
  • pinterest