ROZHOVOR: „Vytěžení“ dat přispívá k efektivitě dodavatelského řetězce

S Tomášem Martochem, koordinátorem Česko-Slovenské iniciativy ECR, jsme rozmlouvali o nedávné minulosti i přítomnosti ECR (Efficient Consumer Response). Inovativní projekty, jimiž se tato iniciativa zabývá, se týkají například zvýšení efektivity supply chain managementu, lepší dostupnosti zboží v maloobchodních prodejnách nebo výzev souvisejících s rozvojem cirkulární ekonomiky.

Můžete stručně popsat dosavadní historii iniciativy ECR ve světě?

Devadesátá léta minulého století znamenala vznik národních iniciativ ECR v jednotlivých zemích, ať už to bylo v Evropě, Austrálii, Asii nebo Latinské Americe. Vznikla i ECR Europe jako zastřešující organizace pro Evropu. Tehdy přišel zřejmě největší boom aktivit a i díky zapojení konzultačních firem vznikalo mnoho doporučení, nejlepších praxí, metodik, postupů a metod řízení dodavatelského řetězce, dále category management, postupy pro řízení sortimentu apod. V interakci dodavatel–obchodník–poskytovatel logistických služeb–konzultační firma vznikla spousta materiálů a nastartovalo se hodně projektů vzájemné spolupráce. Primárně mezi velkými firmami, ale postupně se to rozšířilo i na firmy střední velikosti – tam, kde byla ochota vložit určitou kapacitu a úsilí.

Kdy se ECR etablovala v České republice?

Koncem 90. let byly zahájeny společné aktivity v oblasti EDI a fyzické distribuce, Česko-Slovenská iniciativa ECR byla oficiálně založena v roce 2001. Na základě dohody o spolupráci mezi ECR a GS1 Czech Republic jsem se v roce 2011 stal koordinátorem. V současnosti máme model činnosti postavený na principu 3+3, tedy tři pracovní skupiny a tři hlavní projekty.

Můžete jejich činnost přiblížit?

Kromě pracovní skupiny zaměřené na elektronickou komunikaci EDI, která funguje už od zmíněných 90. let, existuje pracovní skupina pro Benchmarking a On Shelf Availability (OSA). Zde poměrně jednoduchým způsobem sbíráme data – jedná se o čtyři KPI: servisní úroveň, včasnost dodávek, přesnost fakturace a přesnost forecastu. Data sbíráme, zpracováváme a každý z dodavatelů dostane report, kde vidí své výsledky i výsledky konkurenčních a podobných firem. Může se tedy tímto benchmarkem poměřovat, jak na tom je s ohledem na servisní úroveň nebo včasnost a přesnost. Ve spolupráci s agenturou ppm factum jsme spustili tzv. OSA Barometr, jehož cílem je vytvoření referenční báze pro sledování dostupnosti zboží. Nachází se tam zhruba 200 výrobků ve 20 kategoriích, vybrané průřezově ze sortimentu supermarket/hypermarket – jde o suché potraviny, nápoje, čerstvé potraviny, drogistické zboží, osobní hygienu a další. Probíhá měření na 50 obchodních místech, tedy v řetězcích, které v ČR působí (kromě diskontů a velkoobchodů), a díky tomu máme data, jak si stojí konkrétní značky, dodavatelé i jednotlivé kategorie výrobků.

Jakým způsobem se tato data získávají?

Probíhá to tak, že auditor jde podél regálu a zaznamenává, co fyzicky v regálu je, a naopak i co tam není. Je to tedy realizováno lidskou silou, ale poskytuje reálný obraz dostupnosti zboží. Akumulovaná ztráta, vyplývající z nedostupnosti zboží, tj. že zboží není k dispozici v regálu, představuje pro český retail částku ročně dvě až tři miliardy korun. Proto je zajímavé se tématu věnovat a hledat způsoby, jak tuto ztrátu snižovat a zvyšovat dostupnost zboží. V porovnání se západní Evropou se lišíme o několik procentních bodů. Udává se, že o dva procentní body zlepšená dostupnost zboží znamená u retailera jedno procento obratu navíc.

To je už znatelný přínos… A třetí pracovní skupina?

Ta je zaměřena na digitální transformaci v retailu. Ve spolupráci s firmou EY jsme odstartovali projekt, jehož jedna část je zaměřena na zmapování veškerých dat, která jsou v rámci supply chainu k dispozici, jež je možné sdílet, respektive „vytěžovat“, a souvisejících procesů. Každý má svou bázi informací týkající se plánování výroby, plánování dodávek, objednávky, faktury, předpovědi poptávky… Veškerá data je možné využít efektivním způsobem pro zlepšení dodávek, optimalizaci nákladů na skladové položky a tak dále. Druhá část projektu je pak zaměřena na digitální účtenku. Tedy co by znamenalo, kdyby z pokladny „nelezl“ papír, ale bylo by možné posílat účtenku v elektronické podobě, ať už do nějaké aplikace na mobil, do věrnostního systému, na e-mail apod. Jde jak o úsporu papíru, tak hlavně o to, že digitální účtenky můžete bezpečně ukládat, sortovat podle určitých kritérií a také analyzovat.

Na co jsou zaměřeny jednotlivé projekty, které jste již letmo zmínil?

První projekt se týká Food Waste, což je dáno společenskou poptávkou a důležitostí daného tématu. Spolupracujeme na něm s VŠE a nyní probíhá sběr dat na straně obchodníků, resp. vyhodnocení jejich údajů ohledně plýtvání potravinami. Součástí je rovněž ekonomická analýza modelu redistribuce – tedy jaká je nákladovost modelu povinného darování potravinových přebytků. Začíná se s obchodníky, protože ti jediní mají data. Ambicí však je zmapovat celý dodavatelský řetězec až na úroveň domácností. V letošním roce bychom se chtěli připravit a spustit další část projektu se zaměřením na domácnosti. Cílem bude získat podrobná data o nespotřebovaných potravinách v domácnostech, včetně analýzy příčin a způsobu likvidace.

Druhým projektem je Lean & Green, zaměřený na zvyšování efektivity při současném snižování emisí CO2 primárně v logistice, čili ve skladování a dopravě. Ambasadory pro ČR jsou společnosti Unilever a CHEP. Podstatou tohoto projektu je dobrovolný závazek snížit do pěti let emise CO2 o 20 procent. To je první úroveň, ale pak jsou další stupně a konečným cílem je dostat se až na nulové emise, což už je náročný závazek, vyžadující do budoucna úzkou spolupráci různých firem nebo i sdílení jejich nejlepších praxí.

Třetí projekt v současnosti připravujeme v rámci společné diskuse a je zaměřený na oblast „Plastic footprint / Packaging waste“. Tedy rovněž téma prostupující celým sektorem, které začíná silně rezonovat v celé společnosti.

Významným trendem dneška je kromě udržitelnosti – nebo spíše v bezprostřední souvislosti s ní – rovněž tzv. cirkulární ekonomika. I tou se zabýváte?

Ano, v Praze jsme zorganizovali například mezinárodní setkání k tématu Food Waste a podařilo se nám udělat zajímavou demonstraci cirkulární ekonomiky. Maloobchodní řetězce Makro, Tesco a Ahold poskytly neprodaný chléb, který by jinak byl zlikvidován, Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde z něj vyrobili pivo. Vycházeli jsme z podobných projektů v Evropě, ale využili jsme typicky českou surovinu – chléb Šumava. Ve vůni byl ten chléb jemně znát, ale pivo jinak chutnalo dobře a rozhodně se dalo pít.

Výzvami cirkulární ekonomiky se již intenzivně zabývají především naši kolegové z Francie a důraz na tuto oblast v našem působení nepochybně dál poroste. ▪

 

Co je iniciativa ECR?

Iniciativa ECR (Effective Consumer Response) je společnou aktivitou obchodních řetězců, výrobců a dodavatelů. Jejím hlavním úkolem je zvýšit efektivitu a snížit nákladovost v rámci dodavatelského řetězce trvale udržitelným způsobem. Principem činnosti ECR je intenzívní spolupráce jednotlivých členů na optimalizaci procesů v odvětví obchodu a logistiky.

Zdroj: www.ecr.cz


Text: David Čapek

Foto: ECR

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail
Doporučte přátelům
  • gplus
  • pinterest